Brnkání • Jan Ambrůz / 1. 2. - 28. 4. 2024

Jan Ambrůz (*1956 Zlín) 

Ambrůzova tvorba od konce 80. let směřuje do dvou hlavních linií: k fragilním konstrukcím a instalacím z tabulového skla a k monumentálním dřevěným objektům. Jeho skleněné konstrukce jsou známé pro svou emocionální působivost a zdůrazňují vztah mezi vratkostí a stabilitou, hmotností a jejím popřením. Tato díla jsou často vytvářena specificky pro dané místo a čas. Po jejich instalaci zanikají, přetrvávají pouze ve fotografické dokumentaci. 

V 90. letech začal Ambrůz pracovat s novým materiálem – železem a vytváří instalace s redukovanými geometrickými formami. V této době začal také experimentovat s mramorem. 

Charakteristickým rysem Ambrůzovy tvorby je jeho zvláštní poetika, vycházející z interakce objektů s prostředím, kde okolní prostor často integruje do instalace. Jazyk geometrie v jeho dílech vždy obsahuje prvky narušení a „změkčení“, čímž vytváří napětí a výpověď o procesech pomíjivosti a dočasnosti. 

Aktuální výstava v Muzeu Napajedla představuje nejnovější práce, kdy se autor vrací k „brnkání“ – výtvarné technice, kterou používal v polovině 80. let. Kresebný záznam vzniká pomocí napnutého provázku namočeného v barvě. Geometrické motivy jsou inspirovány konkrétními vjemy při chůzi v krajině v bezprostředním okolí Ambrůzova domova na pomezí obcí Šarovy, Lhota a Bohuslavice. 

Jan Ambrůz absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti (1978) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v roce 1984. 

Jan Ambrůz strávil tvůrčí pobyty na Pilchuck Glass School v Seattlu, byl stipendistou programu Wilhelm-Lehmbruck-Stipendium v Duisburgu a opakovaně držitelem grantu nadace Pollock-Krasner v New Yorku. Byl také vedoucím pedagogem v ateliéru sochařství na 

Fakultě výtvarných umění v Brně (2009 jmenován profesorem). Je držitelem Čestné ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1990. 
 

Koncepce výstavy - Renáta Vránová 
Odborná spolupráce - Richard Vodička 
Grafický design - Dušan Wolf 

Fotogalerie z vernisáže zde